ABSURDNÍ SVĚT ZELENÝCH BYROKRATŮ

Uveřejněno dne 18 ledna 2022 v 13:22

Absurdit v současné „zelené politice“ je tolik, že se výčet zdaleka nevešel do blogu Schizofrenní svět Zelených byrokratů (https://pravyprostor.cz/schizofrenni-svet-zelenych-byrokratu). Toto je volné pokračování.

Výbuch sopky Laki na Islandu v r. 1783 přidal do atmosféry spoustu skleníkových plynů a prachu. Vedlo to k ochlazení v Evropě a několikaleté neúrodě, což přispělo k Francouzské revoluci v r. 1789. Tak jsme se to učili v dějepisu. Škoda, že u toho nebyli dnešní „vědci“. [1]

Před 50 lety nám „vědci“ slibovali novou dobu ledovou – příčinou mělo být znečištění ovzduší spalováním uhlí. Tou dobou ještě nebyl internet, tak je obtížnější si dobové názory vyhledat. [2]

Pomůže ekologii, když se v elektrárnách bude spalovat místo uhlí dřevo nebo organické zbytky? Zejména, když se dřevo vozí přes celou zeměkouli, např. z Kanady a USA do britských a francouzských elektráren?

Lze tyto elektrárny považovat za „obnovitelné zdroje energie (OZE)“? Spočítá někdo ztráty ze zničení biologického materiálu, který se změní pouze na popel? Pole je možné po nějakou dobu přihnojovat chemicky, tak se ztráta ornice na polích a hrabanky v lesích zatím neřeší. [3] [4]

Obdobné zvěrstvo jsou dotované bioplynové stanice. Biologický materiál (sklizňové zbytky, těžební zbytky z lesů), který by se dříve stal zdrojem živin pro půdu, se změní na plyn a odpad. Když se odečte spotřeba energie na dovoz surovin do bioplynové stanice, tak ekologický přínos je sporný. Zcela jistě ale dochází k degradaci živé složky půdy a půda ztrácí schopnost vázat vodu. Bioplynové stanice by se měly stavět rozumně, např. v čističkách odpadních vod, kam přitéká suroviny dost.

Byly by „bruselské“ ekologické statistiky, např. snižování produkce skleníkových plynů nebo prachu v ovzduší tak přesvědčivé, kdyby se do nich započítalo, že velká část výroby se v posledních desetiletích přesunula z Evropy do Číny, Bangladéše, Vietnamu,…?

Recyklace elektroodpadu z Evropy se také nedostane do bruselských statistik, protože odpad se vozí do Afriky a Asie v ohromném množství. Místní vypalují plast, aby mohli prodat měď. [5] [6]
Jak by tyto statistiky dopadly, kdyby se do bilance obnovitelných zdrojů energie započítalo, že kvůli zachování stability elektrické sítě je nezbytné udržovat v horké rezervě klasické elektrárny pro případ, že přestane foukat nebo svítit? Započítá se do statistik OZE produkce CO2 a spálené uhlí v těchto elektrárnách, i když se v nich žádná elektřina nevyrábí?

Započítají v Bruselu do statistik i náklady cca 2 miliard Kč (a tím vzniklé CO2) na zajištění ochrany naší energetické sítě před blackoutem způsobeným přenosem „zelené energie“ z větrníků v Německu přes naši energetickou soustavu? Německo léta ohrožovalo naši rozvodnou síť obrovskými návaly energie z větrných elektráren, protože není již 25 let schopné postavit přenosové linky ze severu, kde stojí většina větrníků na jih, kde se vyřazují uhelné a atomové elektrárny z provozu. Ztráty při přenosu elektrické energie u nás malinko zvyšují teplotu – v zimě je to, alespoň pro mě, pozitivní.

„Úspory“ energie dosahované „úspornými žárovkami“ nejsou v našich podmínkách tak vysoké, jak na první pohled vypadá. „Úsporky“ mají sice vyšší účinnost, takže pro osvětlení spotřebují méně energie, než klasická žárovka. Ale 7 měsíců v roce je u nás topné období. Sálavé teplo od klasické žárovky není zmařená energie. Je to velmi příjemný způsob přitápění. Mikroklima v okolí klasické žárovky umožní v ostatní části místnosti, kde nejsou lidé, méně vytápět. V jižní Evropě, kde se hodně klimatizuje, je to jiné. Tam je teplo z klasické žárovky nežádoucí.

Všeho moc škodí. Bylo prospěšné, že se odsířily tepelné elektrárny. Ale zbavit se síry v ovzduší „do polední molekuly“ také není vhodné. Rostliny síru potřebují a dříve se s ní i přihnojovalo. Zatím jí mají rostliny z ovzduší dost. Kysličník siřičitý není ideální forma jak dodat síru rostlinám. [7] Je to o dávkování. Všeho s mírou platí i pro síru, kterou v 70. a 80. letech zničily neodsířené elektrárny lesy v Krušných horách.

Člověk se může zabít nejen vypitím velkého množství alkoholu, ale i vody. Sůl v malém množství je také pro člověka nezbytná, větší množství zničí ledviny a může i zabít.

Pořád se opakují mantry o skleníkovém efektu CO2. Na další plyny se skleníkovým efektem se zapomíná. Metan se připomíná hlavně v souvislosti s pšoukáním skotu. [8] Nevyprodukují aktivističtí vegetariáni více metanu, když ve své stravě nahradí bílkoviny z hovězího luštěninami?

Více zvířat v zemědělství by pomohlo udržet půdu v dobrém stavu. Chemická hnojiva by se alespoň částečně měla nahradit hnojem. Půda by také zadržovala více vody.

Metan je přibližně 20krát účinnější „skleníkový plyn“ než CO2, ale jeho obsah v atmosféře je asi 200krát menší než u oxidu uhličitého. Největší skleníkový efekt má vodní pára. Asi každý ví, že za jasné noci je větší zima, než když je zataženo.

Ekologičtí aktivisté propagují nákupy potravin do donesených obalů. Ušetří se pár gramů obalu na kilogram potraviny, ztratí se čas prodavače i kupujícího. Moderní kávovary na „kapsle“ zanechají pár gramů obalového materiálu po uvaření jediného šálku kávy. Neměli by bruselští byrokraté začít regulovat tyto přístroje, které jsou lehce nahraditelné ekologičtějšími (když tedy už musí něco zakazovat)?

Budou „ekologičtí aktivisté“ v rámci boje za záchranu planety bojovat i proti módním novinkám? Každý rok nová „kolekce módního oblečení“ je pro hodně lidí standardní, bez ohledu na plýtvání zdroji i lidskou prací. Proč ne, když je to tak levné, ušijí to někde v Bangladéši a dovezou do Evropy. Bude zajímavé sledovat, zda Gréta také „jde s módou“, nebo jestli ji v rámci šetření planety uvidíme za 1,2,3,.. roky ve stejném oblečení. Všimli jste si, zda Gréta nosí oblečení z přírodních, biologicky odbouratelných materiálů, nebo z umělých hmot?

Ale nebojme se. Kdyby se nedařilo snižovat množství CO2 tak, jak to stanovili bruselští byrokraté, tak v

Bruselu ještě mohou sáhnout k dalším účinným opatřením, které zachrání planetu. Např. zredukují nebo úplně zakážou bublinky CO2 v limonádách. A kdyby ani to nestačilo, tak i v šampaňském.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist